Americká třída je jednou z hlavních obchodně-společenských os centrální oblasti Plzně. O potřebě snížení automobilové zátěže a vytvoření kvalitních podmínek pro pěší a veřejnou dopravu v této trase píší všechny koncepční dokumenty města Plzně počínaje Zásadami dopravní politiky z roku 1996.
Americkou třídou projede denně 24 tisíc cestujících. Vozí je tudy 1200 spojů denních i nočních linek MHD a také autobusové linky příměstské dopravy. Americká třída je klíčová pro obsluhu všech částí Plzně veřejnou dopravou. Křižuje se zde 12 denních linek MHD, které spojují části Doubravky, Severního, Východního a Jižního Předměstí, Nové Hospody a Borských Polí, Bílé Hory, Křimic, Malesic, Doudlevec a Černic s centrem města i mezi sebou navzájem. Po Americké třídě vede nejkratší spojení MHD k Hlavnímu nádraží, na tramvajové linky a k nemocnicím. V přestupních zastávkách U Práce a Mrakodrap vystoupí a nastoupí 35 tisíc lidí denně, další tisíce chodců tudy procházejí a nakupují. Kromě množství obchodů je Americká třída oblíbeným místem pro obědvání či ochutnávku dobré zmrzliny. Naprostá většina zákazníků přijde pěšky či přijede MHD. Americkou třídou až do roku 2021 tranzitovalo přes 13 tisíc aut denně. Oblíbená zkratka pro motoristy ovšem znamenala prakticky každodenní tvorbu kongescí. Dříve zde spoje MHD v nejhorších kolonách popojížděly rychlostí pouhých 2,5 km/hod. Popojížděním od křižovatky u Hlavního nádraží až ke Klatovské třídě dokázaly trolejbusy nabrat zpoždění až 16 minut.
Pro veřejnou dopravu a místní obsluhu je Americká třída vyhrazena od 23. srpna 2021. Naplnily se tak cíle Plánu udržitelné mobility i Strategického plánu města Plzně, které byly projednány za široké podpory odborné i laické veřejnosti.
Odpolední zpoždění trolejbusů ve směru na Bory a Borská Pole se podařilo zkrátit průměrně o 5 minut. Úsek po Americké třídě projíždějí zcela plynule.
Kolaps automobilové dopravy nenastal: v ulici U Trati přibyla jen pětina aut a jejich průměrná rychlost průjezdu tam poklesla ze 47 km/h na 44 km/h. Na Rychtářce přibyla jen 3 procenta aut navíc. Právě ulice U Trati a most Milénia byly vybudovány proto, aby se Americká třída mohla vrátit lidem.
Podařilo se významně snížit hluk a exhalace. Lidé se navzájem slyší a mohou se nadechnout, protože většinu spojů na Americké třídě zajišťují bezemisní ekologické trolejbusy. Provoz MHD je nyní efektivnější, plynulý průjezd šetří počet nasazených vozidel a řidičů a spojení je pro cestující atraktivnější.
Západovýchodní spojnice Klatovské třídy a vlakového nádraží se vždy řadila mezi nejdůležitější městské osy. O jejím významu svědčí i její desetinásobné přejmenování, v Česku patrně rekordní. Poklid společenského korza narušila až stavba mostu císaře Františka Josefa I. (dnes Wilsonova) v roce 1913 a automobilizace během první republiky. Již v roce 1930 se dosáhlo špičkových 900 vozů za hodinu (5 151 za den) a automobilisté už tehdy volali po radikálním řešení dopravy ve městě. Obchodníci z Jungmannovy (dnes Americké) třídy si přáli něco jiného – stavbu tramvajové trati. Získali spojence v Elektrických podnicích, v řadách studentstva i dopravní správě města. Jenže Autoklub Republiky Československé v roce 1938 rozpoutal kampaň proti tramvaji a tento cíl dokonalo záporné stanovisko policejního ředitelství. Osudovou porážku se už nepodařilo zvrátit, ač se zavedení tramvaje zvažovalo ještě v osmdesátých letech (za cenu rozsáhlých demolic domů).
Od roku 1948 v trase dnešní Americké třídy jezdí trolejbusy, nicméně komunikace stále více patřila autům a nákladní dopravě. Vedly po ní státní silnice na České Budějovice, Prahu a Domažlice, a tak se v roce 1981 uvádělo vyčerpání kapacity a neúměrné zdržování MHD. Pomohlo až dokončení průtahu Jízdecká – Tyršova – Sirková v roce 1993. Tři roky poté zastupitelé schválili Zásady dopravní politiky města Plzně, které požadují preferenci a segregaci MHD v místech, kde ji brzdí automobilová doprava. Růst motorizace ovšem město reflektovalo a z vlastních prostředků investovalo i z pohledu dnešních cen závratnou sumu 2,5 miliardy korun do stavby komplexu komunikací U Trati – most Milénia – Železniční – Lobezská. Po jeho dokončení v roce 2002 se v souladu s dopravními zásadami chystal druhý krok: přestavba Americké třídy s vyloučením tranzitu automobilové dopravy. Tyto přípravy zarazilo až zastupitelstvo na přelomu let 2006 a 2007.
Americká třída se v roce 2008 přebudovala do kompromisního řešení, které – jak se později ukázalo – přineslo částečné zlepšení podmínek pro chodce, ale s výsledkem nemohl být nakonec spokojen nikdo. Přesně se zde projevil jev dopravní indukce, kdy po otevření nové komunikace a neomezení průjezdu po té původní dochází k postupnému zahlcení obou tras. Americká třída se stala zkratkou motoristů, která nasávala i ta auta, která by měla jezdit po vnitřním městském okruhu (ulicí U Trati či Tyršovou). Počáteční pokles automobilové dopravy byl jen přechodný a z 11,5 tisíce vozidel denně rychle vyrostl na 14,5 tisíce a modely předpovídaly další růst přes 20 tisíc, což by znamenalo úplné zablokování provozu na Americké. Významná městská obchodní třída se stala místem, odkud kvůli hluku a zplodinám raději každý chodec utíkal. Nejvíce dostávali zabrat cestující ve veřejné dopravě. Těch tu jezdilo téměř dvakrát více než lidí v autech, ale během dne stáli a popojížděli v kolonách se zdržením i 16 minut. Taková veřejná doprava je zoufale neefektivní i čistě ekonomicky. Protahování bezútěšného stavu kontrastovalo s výsledky reprezentativního průzkumu z roku 2014, kde 73 % Plzeňanů souhlasilo s omezením automobilové dopravy v centru města za účelem zlepšení podmínek pro pěší a MHD.
Až Zastupitelstvo města Plzně 8. února 2021 valnou většinou schválilo změnu organizace dopravy, která zamezila tranzitu aut po Americké třídě. I tentokrát zazněly odmítavé hlasy z obdobných kruhů jako před devíti desetiletími. Jenže nemohly ignorovat, jaké enormní investice město vydalo na stavby a rozšíření jiných komunikací, ani stále četnější a delší kolabování dopravy na Americké. Navržená opatření se realizovala 23. srpna 2021 a po prvním měsíci zvykání se doprava usadila. Odborníky dokonce překvapilo, že přesun automobilové dopravy do Prokopovy třídy nebo na Rychtářku byl mizivý a v ulici U Trati přibyl jen zlomek aut. Zato efekt na MHD předčil očekávání, zpoždění nabíraná na Americké třídě zcela vymizela a dokonce došlo ke zlepšení i v Tylově či Koperníkově ulici. V případě Americké třídy Plzeň vykročila správným směrem. Došlo k naplnění přání většiny obyvatel a ulice je nyní vyhrazena jasné většině těch, kteří se jí pohybovali, ať už pěšky či trolejbusem. Díky zprůjezdnění Americké třídy pro spoje MHD se linky 11 a 35 do Malesic a Křimic mohly sloučit do jediné trolejbusové linky. To přináší nejen lepší nabídku spojení, ale i jasný ekonomický efekt: úsporu dvou vozidel denně a třiceti tisíc kilometrů za rok. Šetří se 112 tisíc litrů nafty ročně, poklesla hluková zátěž i znečištění ovzduší v centru i dalších částech města. Efekt Americké třídy jde ale mnohem dál: Pouze MHD, která jezdí včas a plynule, může přimět aspoň část obyvatel města a okolí, aby pozměnili své dopravní chování. Pouze příjemné prostředí v centru města může pomoci k jeho oživení.
Uzavřít část ulice pro tranzit osobních automobilů samozřejmě nestačí. Po prvním, byť zásadním kroku mají následovat další. Nyní je potřeba provést úpravy Americké třídy, které podpoří její oživení a atraktivitu pro Plzeňany i návštěvníky města.
Především se počítá s dalším zlepšením podmínek pro pěší. Odstranění nyní již přebytečných odbočovacích pruhů na rohu se Škroupovou ulicí umožní rozšířit chodníky a dosadit chybějící stromy. Ke zkvalitnění veřejných prostranství dojde i v okolí trolejbusových zastávek, kde bude možné na úkor vozovky rozšířit chodníky a vysunout nástupiště. To také usnadní podmínky pro umístění předzahrádek a podpoří místní podnikatele.
Americká třída bude nadále sloužit páteřním trasám MHD. Dobré spojení je nutnou podmínkou pro oživení centra Plzně. Tichý a bezemisní provoz trolejbusů zabezpečuje příjemné užívání veřejných prostranství podél Americké třídy. Povede tudy i plánovaná nová trolejbusová linka k nemocnici Lochotín a na Severní Předměstí. V křižovatce Mrakodrap se má protnout kříž tzv. chráněných koridorů MHD.
Další oživení přinese revitalizace spodní části Americké třídy, dostavba chybějících bloků a širší nabídka obchodů a služeb. Nutná obsluha automobilovou dopravou se má zajišťovat vždy nejbližším napojením na vnitřní městský okruh, nikoli projížděním aut skrz centrum. Wilsonův most má také sloužit především pěším, cyklistům a prostředkům veřejné dopravy.
