Staré vánoční stromky poslouží jako palivo

Zaměstnanci společnosti Čistá Plzeň zahájili svoz a odstraňování vánočních stromků z ulic města. Obyvatelé města mohou své použité vánoční stromky zbavené všech ozdob, háčků a igelitových obalů odkládat vedle kontejnerů na tříděný odpad, které jsou umístěné mimo vnitrobloky domů. Odložené vánoční stromky mohou být vcelku a lidé je tak nemusí rozřezávat na menší kusy.

Dle vyjádření společnosti Čistá Plzeň s.r.o, která od září 2015 zajišťuje provoz celoměstského systémunakládání s komunálním odpadem, budou použité vánoční stromky odváženy postupně a to v průběhu celého ledna. Po naštěpkování poslouží  následně jako palivo.

V příštích letech se v ulicích města objeví další moderní trolejbusy. Plzeňské městské dopravní podniky podepsaly se společností Škoda Group rámcovou smlouvu na dodání až 33 trolejbusů typu Škoda 26Tr a až 20 trolejbusů typu Škoda 27Tr. Dodávka vozidel započne už letošním roce, přičemž rámcová smlouva je uzavřena až do roku 2030. Celková hodnota kontraktu je 935 milionů korun.

Nové typy mají druhé dveře předsuvné jako mívají tramvaje, což výrazně rozšiřuje nástupní prostor do vozidla a usnadňuje pohyb vozíčkářům i rodičům s dětskými kočárky. Ve špičce pak širší prostor umožňuje rychlejší výměnu cestujících.

Délka trolejbusu Škoda 26Tr je 12 metrů a typ Škoda 27Tr je kloubový s délkou 18 metrů. Součástí vozidel je trakční baterie, která umožňuje provoz v úsecích bez trolejového vedení, čímž je zajištěna obslužnost i ve vzdálenějších oblastech města. Cestujícím bude k dispozici moderní informační a odbavovací systém s obrazovkami, jízdnímu komfortu přispěje i výkonná klimatizace. Ke zvýšení bezpečnosti bude trolejbus opatřen kamerovým systémem.

foto: Škoda Group

Letošní dražba Pilsner Urquell u příležitosti 180. výročí uvaření první várky světoznámého ležáku vynesla rekordní částku. Šek na 5 782 260 korun určených na rozvoj služeb Centra Paraple převzali v pivnici U Pinkasů od zástupců Pilsner Urquell ředitel Centra David Lukeš a Zdeněk Svěrák, spoluzakladatel Centra.

Ze všech 11 aukcí, které Pilsner Urquell ve prospěch Centra Paraple dosud pořádal, byla ta letošní zdaleka nejúspěšnější. Celkem 180 kusů unikátních hodinek Prim Manufacture ze speciální limitované edice se vydražilo za téměř 6 milionů korun. Dražitelé si hodinky vybírali podle významných událostí nebo rodinných výročí. Největší boj se strhl o hodinky s rokem 2007, které se vydražily za 228 442 Kč.

“Mám obrovskou radost, že jsou lidé i v dnešní době ochotní pomáhat. Dlouhodobá podpora Pilsner Urquell a štědrost dárců dávají Centru Paraple možnost pomoct více lidem žít lepší život. Za to všem patří velký dík,” říká Zdeněk Svěrák, jeden ze zakladatelů Centra Paraple.

„Jsem hrdá, že jsem mohla být u předání tak výjimečné částky Centru Paraple. Jejich práce má obrovský smysl a je skvělé, že činnost Centra můžeme tímto způsobem podpořit. Bez našich skvělých dárců by to ale nešlo. Celkem jsme za 11 let už díky jejich podpoře předali Centru Paraple neuvěřitelných 20 milionů korun. Děkujeme a věříme, že nám zachovají přízeň i v dalších letech,“ říká Kristýna Tereková, Senior Brand manažerka značky Pilsner Urquell.

Peníze z dražby umožní rozšíření služeb Centra Paraple a zajistí také lepší vybavení pro jeho klienty. „Díky rekordnímu výtěžku letošní aukce můžeme v Centru Paraple upravit koupelny v pokojích klientů a některé navíc vybavit asistenčními technologiemi. Získané prostředky dále použijeme na rozvoj našich tematických programů, které reagují na nové potřeby klientů. Nově budeme například začleňovat do nabídky našich služeb krizovou intervenci u zdravotních komplikací,“ řekl ředitel Centra Paraple David Lukeš.

Šek předala řediteli Centra Paraple Davidu Lukešovi a spoluzakladateli Centra Zdeňku Svěrákovi Kristýna Tereková, Senior Brand manažerka značky Pilsner Urquell. Akce proběhla v legendární pivnici U Pinkasů, která je symbolem pro ležák přinášející již 180 let radost lidem po celém světě.

Záchranná stanice živočichů Plzeň v ulici Zábělská 75 na Doubravce funguje již 30 let. Nyní chtějí plzeňští ochránci vybudovat nové léčebné zařízení, které by odpovídalo současným normám a nadále sloužilo pomoci zvířatům. Překážkou byl ale doposud Územní plán Plzně, i proto zastupitelé schválili zahájení pořizování jeho třetí změny. 

„Důvodem pro pořízení třetí změny Územního plánu Plzně je zájem města umožnit modernizaci, rekonstrukci a rozšíření stávající Záchranné stanice živočichů Plzeň v části lokality 4_47 Chlum – Zábělá. Tato lokalita je vymezená v územním plánu jako plocha přírodní, která neumožňuje navrhované využití. Část lokality je navržena ke změně tak, aby byla umožněna právě rekonstrukce zázemí záchranářů. Zpracovatelem změny bude Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, který byl rovněž zpracovatelem územního plánu. Předpokladem je, že touto změnou nedojde ke změně jeho koncepce,“ řekl první náměstek primátora Pavel Bosák.

„Zastupitelé města v letošním roce schválili převod pozemku, na kterém stojí záchranná stanice, za symbolickou korunu, nyní jsme odstranili další administrativní překážku v podobě zahájení pořizování změny Územního plánu Plzně. Město záchrannou stanici živočichů podporuje finančně, letos obdržela 620 tisíc korun na činnost a odborný servis, který zvířatům i obyvatelům města poskytuje, na příští rok jsme schválili stejnou částku. Budeme se snažit podpořit také projekt nového zázemí ochránců zvířat,“ vysvětlil náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

„Po 30 letech potřebujeme nové léčebné i chovatelské zázemí s většími voliérami a ošetřovnou včetně sociálního zázemí a šatny, tak abychom splňovali současné předpisy a normy,“ řekl Karel Makoň, předseda spolku DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň. Připomněl, že již před třemi lety chtěli vybudovat novou stanici zcela na zelené louce, která by vyrostla zhruba půl kilometru od současné. „Měli jsme zpracovanou i studii, vybudovali bychom prvotřídní zařízení, ale vzhledem k současné ekonomické situaci, to za původních cca 30 až 40 milionů nevybudujeme. Proto se ze záměrem vracíme zpět na stávající adresu a řešíme celkovou rekonstrukci, modernizaci a rozšíření stávajícího léčebného areálu. Za výhodu považujeme i to že po třiceti letech činnosti víme úplně přesně co chceme a zároveň usilujeme i to, aby nové zařízení bylo funkční provozně i ekonomicky udržitelnou chloubou našeho města a kraje,“ doplnil Karel Makoň.

Záchranáři nahradí současné dřevěné objekty novými většími, které budou zděné. Ve dvou objektech vznikne provozní místnost, sklady, sociální a technické zázemí, ošetřovna, dílna vše se zelenou střechou. Navazovat budou venkovní expozice a voliéry. „V letošním roce budeme mít hotový projekt. Odhadované náklady jsou zatím do 15 milionů korun a děkujeme vedení města a Zastupitelstvu města Plzně za operativní jednání, podporu a výrazný posun v naší věci,“ dodal Karel Makoň.

Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DES OP) je nezisková organizace s celorepublikovou působností specializující se na praktickou ochranu přírody a životního prostředí. Spolek byl založen již v roce 1992 a působí hlavně na území Plzeňského kraje, přičemž mezi jeho hlavní cíle patří tři základní projekty: provozování záchranné stanice živočichů, zabezpečení chodu léčebného a chovatelského zázemí včetně poskytování odborného servisu, dále projekty druhové ochrany zaměřené na preventivní ochranná opatření, která zabraňují poraňování volně žijících živočichů a v neposlední řadě se spolek zaměřuje na projekty ekologické výchovy. Základním posláním a cílem DES OP je pomáhat volně žijícím živočichům, praktické ochraně přírody a životnímu prostředí. Chtějí spoluvytvářet pozitivní vztah veřejnosti ke zvířatům a přírodě, eliminovat negativní důsledky lidské činnosti na život volně žijících zvířat i přírody jako takové a motivovat k jejich ochraně.

Další parkoviště z chystaného systému parkovišť P+R vzniklo rekonstrukcí stávající parkovací plochy u Centrálního autobusového nádraží v Plzni. Od 13. prosince až do 1. února na něm lze parkovat zdarma. Právě 1. února 2023 bude zprovozněn závorový systém umožňující použít parkovací lístek jako celodenní jízdenku MHD.  Jedná se již o druhé P+R parkoviště na území města Plzně. 

„Chceme méně aut v ulicích a průjezdnější Plzeň. Parkoviště P+R je nástrojem, který nám k tomuto cíli výrazně pomáhá. Věřím, že pro řidiče, kteří nemusí jet autem například až do samotného centra města, je oblast náměstí Emila Škody zajímavá. Bonusem a motivací pro řidiče je i přenosné parkovné do městské hromadné dopravy, tzn. že parkovné v hodnotě šedesáti korun slouží zároveň jako jízdenka MHD,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Parkoviště na náměstí Emila Škody je druhým parkovištěm P+R v Plzni, na kterém tento systém zvýhodněného parkování pro uživatele MHD Plzeň zavádí. Je součástí dlouhodobé strategie města omezující individuální automobilovou dopravu v centru a preferující tu veřejnou, pěší a cyklistickou.

„Právě otevřené parkoviště má sloužit hlavně těm řidičům, kteří do Plzně pravidelně dojíždějí. Systém tohoto P+R parkoviště podobně jako toho již otevřeného v Dobřanské ulici totiž od 1. února umožní řidiči, který zde zaparkuje, cestovat v prostředcích MHD na parkovací lístek, který i tady bude fungovat jako celodenní jízdenka,“ uvedl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí. „Stavební úpravou stávajícího parkoviště vzniklo v tomto prostoru o 20 parkovacích míst více. Na parkovišti bude nově také 7 parkovacích míst pro osoby se sníženou pohyblivostí. Hlavně v létě řidiči ocení, že tu bylo vysázeno téměř čtyřicet stromů,“ upřesnil náměstek Aleš Tolar.

Celkem na parkovišti nově vzniklo 163 parkovacích míst, z toho 7 stání pro osoby ZTP. Komunikace i plocha parkovacích stání dostaly nový asfaltový povrch. Při rekonstrukci parkové plochy bylo také upraveno veřejné osvětlení, instalován závorový systém a doplněna dešťová kanalizace včetně odlučovače ropných látek. Prostor parkoviště byl osazen kamerami. Upraveny byly také zelené plochy, kde byly vysázeny javory, hlohy a jasany a více než dva a půl tisíce keřů.

„Denní sazba za parkování byla Radou města Plzně stanovena na 60 korun. Při vjezdu na plochu parkoviště obdrží řidič parkovací lístek, který funguje jako celodenní jízdenka na MHD. Ta stojí běžně při koupi ve voze MHD 66 korun. Řidiči, kteří mají na Plzeňské kartě nahrané předplatné pro zónu 001 Plzeň nebo mají oprávnění k bezplatné přepravě, tak zaplatí pouze celodenní parkovné ve výši 20 korun, 40 korun za jízdné neplatí. Aby se omezilo dlouhodobé parkování a byla zajištěna volná kapacita parkoviště pro dojíždějící řidiče, byl stanoven také poplatek 100 korun za každou noc, kdy vozidlo zůstane odstavené na parkovišti,“ vysvětlil Ondřej Vohradský ze Správy veřejného statku města Plzně, která systém zvýhodněného parkování pro řidiče využívající pro další cesty po městě MHD připravovala.

Stavba za 18 283 714 Kč probíhala od srpna do listopadu tohoto roku. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, z IROP 2014-2020 prostřednictvím nástroje ITI Plzeňské metropolitní oblasti. Město Plzeň na něj požádalo o dotaci ve výši 11,2 milionů korun. Parkovací systém, který bude spuštěn 1. února 2023, stál 1 222 746 korun.

Systém sdílených kol pro západočeskou metropoli, rozvoj „Jedlé zahrady“ u Borského parku či volnočasové aktivity na zalesněných plochách města. To je jen část projektů, které na základě letošní výzvy Prazdroj lidem podpoří plzeňský pivovar ve městě.

Celkově se letos o finanční podporu z grantového programu Prazdroj lidem přihlásilo 22 projektů. Odborná komise z nich vybrala sedm nejlepších, mezi které pivovar rozdělí celkem 700 tisíc korun. „Letos je to již podvacáté, co touto formou podporujeme veřejně prospěšné projekty v Plzni. Grantový program Prazdroj lidem zapadá do naší celkové strategie, kdy se staráme nejen o šetrný přístup k přírodě, ale i rozvoj místních komunit a celkově zlepšování kvality života lidí v Plzni, kde podnikáme již 180 let,“ říká Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Podpora ze strany Prazdroje se již natrvalo vepsala například do zlepšení veřejného prostoru města, pivovar opakovaně přispěl na rekonstrukci katedrály sv. Bartoloměje, nebo na vznik nového centra cyklistiky Bikeheart.

Mezi letošní podpořené projekty patří vybudování pódia v Jedlé komunitní zahradě centrem Uzlík, které umožní organizovat na tomto místě pravidelné kulturní a komunitní akce. Letos uspěl i Festival světla a umění ve veřejném prostoru BLIK BLIK 2023, který nyní více akcentuje dopad na životní prostředí. A to jak použitím energeticky nenáročné technologie, tak i tématem URBAN JUNGLE, zdůrazňujícím důležitost přírody v městském prostředí.

Biskupství plzeňské zase získá podporu na seminář pro zemědělce na téma Udržitelné hospodaření. Akce má za cíl motivovat k používání inovativních, šetrných a ekologických postupů a dalších možností vedoucích k obnově půdy a krajiny. Spolek kolemplzne.cz obdrží finanční prostředky na rozvoj systému sdílených kol, který podporuje zdravý a přátelský způsob dopravy po městě.

Plzeň má na svém území několik lesních a přírodních lokalit, které jsou v blízkosti tak velkého města unikátní, proto Prazdroj podpoří také spolek Felix specializující se na organizování volnočasových aktivit v přírodě. Jde například o lesní terapii či turistický klub, v obou případech pro lidi s tělesným postižením.

Správě hřbitovů a krematoria města Plzně zase pivovar pomůže obnovit zpustlý vstupní prostor na hřbitově v Plzni Skvrňanech. Plzeňská folklorní scéna pak získá prostředky na pětidenní festival Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF PLZEŇ 2023.

„Všechny podpořené spolky a organizace budou realizovat své projekty v následujícím roce. Těšíme se, že přispějí k rozvoji Plzně a věříme, že je ocenění obyvatelé i návštěvníci našeho města,“ dodává Petr Kofroň.

VODÁRNA PLZEŇ a. s. dokončila výstavbu retenční nádrže na Vinicích za více než 162 milionů korun.Mezi stavebně nejsložitější objekt patří více než 10 metrů hluboká železobetonová monolitická nádrž a spojná kanalizační šachta pod Karlovarskou ulicí, která musela být zkapacitněna. 

Přesně 916 dnů trvaly stavební práce na akci Retenční nádrž Vinice, kterou zakončily úspěšné komplexní zkoušky a kolaudace. V kombinaci se zkapacitněným Roudenským kanalizačním sběračem,  jehož rekonstrukce byla dokončena v červenci letošního roku, je tak umožněno budoucí zprovoznění severozápadního okruhu města, pro jehož dokončení byly obě zmiňené stavební akce klíčové.

„V oblasti Vinic a Sylvánu vznikne také možnost připojit se na doposud přetěžovanou kanalizační síť v době srážkových událostí, kde byl z tohoto důvodu vyhlášen stop stav,“ uvedl generální ředitel vodárny Jiří Kozohorský s tím, že nesporným přínosem retenční nádrže z hlediska životního prostředí je snížení množství vypouštěného znečištění z kanalizace do povrchových vod. Celkově bude možné odstranit znečištění 19,15 t/rok CHSKCr., což je údaj vyjadřující množství kyslíku, které by se spotřebovalo při odstranění vypuštěného organického znečištění. 

Výstavba retenční nádrže byla zahájena v létě roku 2020 a veškeré stavební práce byly dokončeny na začátku října letošního roku. Mezi stavebně nejsložitější objekt patřila již zmíněná železobetonová monolitická podzemní nádrž, jejíž vybudování obnášelo nejprve vyhloubení stavební jámy o půdorysných rozměrech cca 64 x 35 metrů a hloubce více než 10 metrů, což znamenalo postupně odvrtat 2,5 kilometru ocelových zápor a spolu s tím vytěžit a odvézt 25 600 m3 zeminy. Do bednění o výměře přes 8000 m2 v rámci základové desky, nosných stěn a stropů bylo zapracováno přes 460 tun výztuže a 3200 m3 betonu.

Jeden z posledních a zásadních milníků pro úspěšné dokončení stavby bylo zkapacitnění spojné kanalizační šachty ve velmi frekventované Karlovarské ulici, kde práce probíhaly ve ztížených prostorových podmínkách v hloubce až 11 metrů pod povrchem. Následovaly dokončovací práce zahrnující mimo jiné terénní a sadové úpravy.

Po zahájení stavebních prací zahájili archeologové v dotčené lokalitě výzkum, který odkryl v ploše retenční nádrže část rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného již dříve při výstavbě sídliště Vinice. „Kromě ojedinělých objektů z časného eneolitu bylo prozkoumáno několik domů s doklady textilní výroby z mladší doby bronzové až starší doby železné,“ potvrdil ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radek Široký. V jednom z objektů z mladší doby bronzové byl nalezen také unikátní depot starších eneolitických broušených kamenných seker a v trase kanalizační stoky pak archeologové dokumentovali podzemní prostor, jenž vznikl zasypáním mostku s umělou jeskyní, tzv. grottou. „Mostek byl od přelomu 19. a 20. století součástí parku lochotínských lázní,“ dodal Radek Široký.

Stavba Retenční nádrže Vinice byla spolufinancována z prostředků Operačního programu Životní prostředí v rámci Prioritní osy 1 s podtitulem Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. Výše dotace z Evropské unie je 81,497 milionu korun bez DPH.

Po úspěšném představení na veletrhu InnoTrans 2022 zažil nový vodíkový autobus z dílen Škoda Group svou premiéru i před českým a slovenským publikem. Nejnovější vozidlo z portfolia českého výrobce je vhodným dopravním prostředkem pro moderní města, která se soustředí na udržitelná řešení pro městskou mobilitu. Praha bude prvním městem, které nový model začne testovat již příští rok ve svých ulicích. Dopravní podnik hlavního města Prahy totiž podepsal zápůjčku vozidla až na čtyři roky. Nový model Škoda H’CITY si mohli zájemci prohlédnout na 11. ročníku veletrhu Czechbus v Praze v Letňanech.

Plně bezemisní vozidlo rozšiřuje portfolio autobusů Škoda Group. Zákazníci si tak mohou na základě svých požadavků vybrat takovou možnost, která je pro ně nejvhodnější. Vodíkový autobus cílí na provozovatele, pro které je klíčová udržitelnost a ochrana životního prostředí a současně hledají variantu ke klasickým elektrobusům.

„Autobus H’CITY je nástupcem prvního modelu vodíkové autobusu Škoda TriHyBus představeného v roce 2009, oproti původnímu ale nabízí řadu inovací. Ve městech stále vidíme převahu dieselových vozidel, a proto věřím, že právě vodíkový pohon bude cestou k udržitelnější a čistší městské dopravě a že ten dieselový postupně nahradí. Vodíkový pohon totiž přináší výhody elektrobusu, ale eliminuje nutnost dobíjet ze zásuvky, což přináší flexibilitu klasických spalovacích motorů,“ uvedl Petr Novotný, President Components & Bus Mobility ve Škoda Group, který ve vodíkovém autobusu vidí budoucnost městské dopravy coby bezemisního vozidla s pozitivními dopady na životy všech lidí a zároveň připouští, že k podobné budoucnosti vede ještě dlouhá cesta. Nicméně Autobus H’CITY podle něj výrazný krok kupředu k jejímu dosažení.

„Dopravní podnik hlavního města Prahy musí být vlajkovou lodí technologií 21. století, které zajištují vysoký komfort pro cestující i své okolí. Aktuálně nejen rozvíjíme tramvajovou sít a po 70 letech stavíme novou trolejbusovou trať, nově také začínáme testovat i vodíkovou technologii. Ta umožňuje velice pohodlný, plynulý provoz bez vibraci, je maximálně tichý a autobus sám o sobě neprodukuje žádné emise. Po otestovaní budeme mít potřebné zkušenosti z provozu i včetně finanční náročnosti, abychom se rozhodli, zda se městu vyplatí rozšířit vozový park o jednotky či desítky vodíkových autobusů,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Vodíkový pohon je pro nás z pohledu pravidelného provozu nová technologie, kterou si nejdříve chceme vyzkoušet v typických podmínkách Prahy v běžném provozu s cestujícími a během všech ročních období, obdobně jako jsme v minulosti testovali různé typy trolejbusů či elektrobusů. Potřebujeme získat důležité údaje o technických a provozních parametrech, jízdních vlastnostech a chování vozidla v zimním i letním období, vyhodnotit je z provozního i nákladového hlediska, než se rozhodneme vodíkové autobusy případně nakoupit do vozového parku DPP. Vodík považujeme za další možnost diverzifikace zdrojů. Zhruba tři čtvrtiny výkonů DPP jsou lokálně bezemisní, když jsou zajišťovány elektrickou trakcí, tj. metrem a tramvajemi. S elektrifikací vybraných autobusových linek v souladu s naplňováním klimatických závazků na úrovni Prahy či ČR a zaváděním bateriových trolejbusů nebo elektrobusů se tento podíl bude ještě zvyšovat. DPP má však za úkol zajišťovat veřejnou dopravu v Praze i v krizových situacích, například při přerušení provozu metra, blackoutu apod. Proto musíme zohledňovat také energetickou bezpečnost a zachovat si alespoň 25 % vozového parku nezávislého na nabíjecí infrastruktuře. Provozně nezávislá vozidla zatím budou v naftovém nebo hybridním provedení, ale pevně věříme, že výsledky testování nám potvrdí, že lokálně bezemisní vodíkový pohon nám může k větší diverzifikaci zdrojů také pomoci. Pokud bychom vodíkové autobusy v budoucnu nakupovali, jejich domovem by pravděpodobně byly naše garáže na Kačerově a v Hostivaře, kde by podle velikosti vozového parku mohla vzniknout i vlastní plnící stanice na vodík,“ dodává Jan Barchánek, vedoucí jednotky Provoz Autobusy DPP.

Autobusy na vodíkový pohon mají extrémně nízkou hlučnost a nízké vibrace, což je typické i pro klasické elektrobusy. Na rozdíl od nich je ale doplnění paliva do vodíkového autobusu nepoměrně rychlejší, protože nedochází k přímému dobíjení baterií. Do autobusu je doplňován vodík, který přímo v autobusu uvnitř PEM palivových článků vzájemnou reakcí s kyslíkem ze vzduchu vyrábí elektrickou energii. Vozidla tak nemusí čekat u nabíjecích stanic, ale jsou neustále připravena vyjet do provozu. Do vzduchu se pak uvolňuje pára, která vzniká jako vedlejší produkt chemické reakce. Díky tomu vodíkové autobusy nijak nezatěžují životní prostředí. Na jedno natankování H’CITY urazí až 350 km.

Na stánku Škoda Group byl kromě vodíkového autobusu k vidění i nízkopodlažní trolejbus T’CITY. Tento model je vyrobený s novou karosérií vyvinutou přímo pro Škodu. V souladu s aktuálními požadavky se jedná o moderní vozidlo šetrné k životnímu prostředí, které díky rekuperačnímu systému spoří energii. Vhodný je i pro trasy s úseky bez trakčního vedení, při použití trakční baterie umožňuje dojezd až 15 km. V neposlední řadě se v rámci veletrhu byl představen i monitorovací systém pro kolová vozidla Astrid, který sleduje a analyzuje vozidla od Škodovky přímo v provozu. Během jízdy monitoruje až 50 různých parametrů, mezi nimi například spotřebu, výdrž baterií či polohu autobusu.

Aplikace PlzniTo získala ocenění v soutěži Chytrá města. Služba, kterou město Plzeň spustilo v dubnu 2015, slouží k upozornění na závady či poškození veřejného majetku města, lidé mohou díky ní jednoduše nahlásit například nefunkční osvětlení, nepořádek v ulicích, poničené dopravní značky a další. Soutěž Chytrá města je klíčovou soutěží svého druhu v České republice. Jejím hlavním cílem je identifikace, hodnocení a podpora realizace konkrétních projektů a dlouhodobých strategií v rámci problematiky chytrých měst (Smart City). Provoz aplikace PlzniTo zajišťuje Správa informačních technologií města Plzně.

„Aplikace PlzniTo je velmi jednoduchý a efektivní způsob, jak nám Plzeňané mohou nahlásit závadu ve veřejném prostoru. Ocenění a uznání odborné veřejnosti mě velmi těší a vnímám ho jako potvrzení našich poznatků z praxe. Za každý podnět jsme samozřejmě moc rádi, protože i díky tomu můžeme společně s našimi občany udržovat v našem městě pořádek,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Západočeská metropole si za aplikaci odnáší v soutěži Chytrá města prvenství v kategorii Projekt pro města s 50 až 200 tisíci obyvateli. „Aplikace funguje už sedmým rokem a za tu dobu skrze ni lidé nahlásili přes 26 tisíc závad. Nejčastěji upozorňují na černé skládky, závady na chodnících, dopravních značeních nebo cyklostezkách. Často se objevují také upozornění na poškozené dětské prvky nebo nefunkční veřejné osvětlení,“ řekla Vladislava Smetanová, vedoucí Kontaktního centra Správy informačních technologií města Plzně.

Práce s aplikací je podle Daniela Kůse, radního města Plzeň pro Smart City a podporu podnikání, velmi snadná: „Asi nejjednodušší je stáhnout si aplikaci do chytrého telefonu. Pokud někde vidím závadu, stačí ji vyfotit, nahrát do aplikace a krátce popsat. Místo se buď samo označí skrze aktivní GPS lokátor, nebo jej můžete označit v mapě. Hlášení obdrží pracovníci kontaktního centra, ti jej obratem předají kompetentním úředníkům, kteří začnou pracovat na odstranění problému. Občan tak vůbec nemusí řešit, na koho se obrátit. Zároveň nechybí zpětná vazba, ohlašovatel je informován také o průběhu řešení závady.“

PlzniTo ale mohou využívat i lidé, kteří chytrý telefon nevlastní nebo si nic stahovat nechtějí. „Aplikace funguje i na počítači nebo v telefonu s webovým rozhraním plznito.cz, každopádně hlášení podaná skrze mobilní aplikaci jednoznačně převažují,“ doplnil ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora.

Soutěž Chytrá města je určena nejen pro města, obce, kraje, ale také pro dodavatele chytrých řešení, kteří se chtějí zapojit do sdílení dobré praxe při využívání postupů a trendů při dlouhodobě budované koncepci Smart City. Soutěžní klání pořádá nevládní nezisková organizace Smart City Innovations Institut, z.ú., za významné podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které je současně také vyhlašovatelem jednotlivých ročníků, včetně letošního šestého ročníku. Více informací je k dispozici na https://www.soutezchytramesta.cz.

Celkem 60 kníratých vozů městské hromadné dopravy (MHD) mohli lidé vidět v ulicích města Plzně během měsíce listopadu. Plzeňské městské dopravní podniky se opět připojily k osvětové kampani Movember, jejíž cílem je upozornit na důležitost prevence a nebezpečí typicky mužské formy rakoviny, mezi které patří rakovina prostaty a varlat. Kampaň za mužské zdraví v České republice pravidelně v listopadu pořádá Nadační fond Muži proti rakovině. 

Symbolem osvětové akce Movember je knír, který si zapojení muži nechávají růst po dobu celého listopadu, čímž ve svém okolí upozorňují nadůležitost prevence, která se v případě zmíněných nemocí velmi často podceňuje.

„V Plzni vyjelo 20 tramvají, 20 trolejbusů a 20 autobusů s nalepenými kníry na čelech vozů. Stejně jako v předchozích letech i letos pořádáme finanční sbírku mezi našimi zaměstnanci a celý výtěžek po skončení akce předáme Nadačnímu fondu Muži proti rakovině,“ informoval René Vávro z Plzeňských městských dopravních podniků.

Plzeň není v České republice jediná, kde se dopravní podniky do kampaně zapojily. V celkem 11 městech vyjedou takto ozdobené vozy MHD. „Kníraté vozy v českých městech letos už popáté upozorňují na důležitou prevenci, a z netradičního nápadu se tak stala moc pěkná tradice. Mezi našimi řidiči výrazně převažují muži, takže informace o mužském zdraví sdílíme nejen s veřejností, ale dostanou se také do našich zaměstnaneckých časopisů nebo na nástěnky ve vozovnách,“ uvedl předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán.

“Plzeňské městské dopravní podniky patří k pravidelným partnerům akce. Díky nim se potřebná osvěta dostává nenásilnou formou a vhodnou formou do veřejného prostoru, což celé akci velmi pomáhá. Jen rakovina prostaty je v České republice ročně diagnostikována zhruba osmi tisícům mužům a stejně jako u každé nemoci jde o čas tozn. včasnou diagnózu, která je přímo závislá na prevenci,” oceňuje zapojení PMDP koordinátor Movemberu Jirka Hofreitr z Nadačního fondu Muži proti rakovině

Do osvětová kampaně Movember se každoročně zapojuje řada zemí, Česká republika prostřednictvím Nadačního fondu Muži proti rakovině, který se od svého vzniku v roce 2012 snaží zlepšit povědomí o nutnosti preventivních prohlídek mužských pohlavních orgánů. Nadační fond podporuje výzkumné projekty a rozvoj léčby urologických nádorů, šíří osvětu a pomáhá získat finanční zdroje na nákupy přístrojového vybavení pro léčbu onkologických pacientů. Rakovina prostaty je přitom jedním z nejvíce asymptomatických druhů rakovin. Společně s rakovinou varlat patří mezi nejčastější mužská nádorová onemocnění.